Cheat day: podvádíte sami sebe?

Léto je ideální doba pro porušení zdravých návyků. Tuhle pivo s kamarády, tuhle aperol v kavárně, dva kopečky zmrzliny a celoroční snaha o zdravou stravu, kondici a vypracovanou postavu je ta tam. O tom, že to tak nutně být nemusí, jsme si povídali s nutriční terapeutkou Monikou Jezberovou. Slyšeli jste náš podcast, kde byla hostem?

„Cheat day bývá velmi populární hlavně mezi fitness nadšenci. Má to být jakési uvolnění v průběhu dodržování striktní ‚zdravé‘ stravy. Proč dávám zdravé do uvozovek? Protože ta daná míra, co je zdravé a co ne, je velmi relativní. Nejde spíše o množství než o typ potraviny? A je skutečně striktní dodržování stravy a vynechávání ‚nezdravých‘ nebo nutričně méně přínosných potravin opravdu to správné?“

Cheat znamená z angličtiny podvádět. Cheat meal nebo cheat day by tedy mělo být jídlo nebo celý den, kdy sám sebe tak trochu šidím a místo dodržování zdravého jídelníčku sáhnu po něčem, co bych si za normálních okolností nikdy nedopřála nebo bych se minimálně po konzumaci tohoto „prokletého“ pokrmu cítila špatně ještě několik hodin. Podle Monči to tak ale vůbec být nemusí.

„Přijde mi, že se jedná o jakýsi klasický bludný kruh. Určité potraviny si odepírám i v minimálním množství, po nějaké době na ně ale musí přijít chuť. Proč tedy nezařadit tzv. cheat day, abych si ony jinak ‚zakázané‘ potraviny mohla dovolit? Jenže proč bych si je nemohla dovolit po celou dobu mého stravování v určitém množství? Již v tomto shledávám problém. Ano, je skutečně těžké udržet ukázkové stravování, ještě k tomu pro člověka, který svůj životní styl momentálně od základů mění. Ve striktním vyřazování ale nevidím smysl. Navíc pokud se změny dělají postupně, tak to ve finále ani tak těžké být nemusí.“

Stejně tak postrádám i smysl v onom cheat day. 

Možná vás napadla stejná otázka jako nás i Moniku: „Koho podvádím? Sebe? Nelíbí se mi prostě už jen pointa tohoto dne a to, jak je nad jídlem přemýšleno. Pokud se stravuji racionálně, mám správně nastavený jídelníček, můžu si ono ‚cheat meal‘ dopřát kdykoli, když prostě budu mít chuť nebo k tomu bude příležitost, a to při jakémkoli stravovacím cíli. A nemusím tomu nutně říkat cheat meal. Nebo můžu, ale rozhodně to nemusí být něco, za co se budu cítit provinile.“

„Samozřejmě každému vyhovuje něco jiného. Přijde mi ale, že takovéto přemýšlení nad jídlem může vést k přejídání, potažmo k poruchám příjmu potravy nebo alespoň špatnému vztahu k jídlu.“

A to bychom nikdo nechtěli!

Nebojte si tedy jednou za čas, klidně i když zrovna není léto, dopřát něco, co není zrovna vyloženě učebnicové. A nevyčítejte si to! Pivo nebo zmrzlina vás jednou za čas nezabijí. A co víc, ani se to neprojeví na vaší kýžené postavě. Naopak! Vidíte, že i výživoví experti to doporučují pro vytvoření dobrého vztahu k jídlu. Zároveň je ale potřeba si nelhat do kapsy a umět najít zdravou hranici mezi „občas“ a „pořád“. Jak se na cheat meal díváte vy? Dejte nám vědět do komentářů.